Poezie – Nová kapitola

nová kapitola.

bylo ticho,

které ji znalo jménem.

ne jako výčitka,

spíš dotek něčeho,

co zůstalo ve vzduchu po dešti.

v tom tichu zavřela dveře,

pomalu,

s jistotou, že už je nebude chtít otevřít.

zůstala vůně dřeva,

a stopa ruky

na skle,

které se mlžilo.

sny se svlékly z hluku,

měly barvu jitra po dlouhé noci.

a ona se naučila dýchat

mezi řádky.

ramena, co pamatují tíhu

se uvolnila.

po dlouhé době to byla ona sama. 

nový neznámý vánek větru.

dotek světla na kůži,

jako první dech po vodě.

nevinný,

čistý.

zvedla hlavu. 

hlasy v dálce.

někdo nový se směje

a vítr ho k ní nese.

zatřpytí se světlo,

zachytí se jí na řasách,

a ona ví,

že to není sen.

jen ví,

že se něco znovu pohlo.

foto azerbaijan_stockers